Dobrý den.
Ráda bych vám vyprávěla stručný příběh můj a mého syna Patrika.
Patričkovi je 5 let. Narodil se předčasně 20.1.2006 v 27.týdnu (v 6. měsíci těhotenství) vinou doktorem zanedbaného zánětu. Jelikož byl Patriček nedonošenec, tak jsem byla převezana do nemocnice v Hradci Králové, kde se o hodinu později narodil. Po narození vážil 1140g a měřil 34cm.
Patriček musel být po narození resuscitovaný kvůli syndromu dechové tísně a apnoe (dechovým pauzám) z nedonošenosti. Poté byl připojen na plicní ventilaci.
Po narození ho bohužel doprovázely i další komplikace:
- hyperbilirubinemie (žloutenka)
- přechodná hyperglykémie
- absces (ohraničený zánět) jater
- hematon sleziny
- anemie (chudokrevnost)
Všechny tyto problémy ale zdárně překonal. V nemocnici postupně vystřídal několik oddělení od JIP až po oddělení nedonošených, ze kterého ho 31.3.2006 propustili domů s váhou kolem 2550g.
Po návratu domů jsme navštěvovali mnoho doktorů: kardiologii (protože neměl uzavřenou přepážku v srdci), oční oddělení, foniatrii (kvůli kontrole sluchu), poradnu pro rizikové novorozence, obvodní lékařku, neurologii (kde hlídali jeho vývoj) a rehabilitaci (kde jsme cvičili Vojtovu metodu).
Po propuštění domů bylo všechno naprosto v pořádku a dlouho dokonce byl Patriček ve vývoji napřed i proti normálně narozeným dětem. Kolem 7. měsíce (počítáno od data narození) se ale začalo všechno měnit. Patriček se začal ve vývoji opožďovat, až se nakonec v podstatě zastavil. A doktorka na neurologii mu určila tonusovou (svalové napětí) a koordinační poruchu. Domů nás poslala s tím, že Patrik nebude nikdy chodit ani lozit.
18. května 2007 jsem byla s Patričem v Královéhradecké nemocnici na magnetické rezonanci, protože jsme měli podezření na DMO (dětskou mozkovou obrnu). Po magnetické rezonanci bylo zjištěno, že Patriček má diagnozu: PSYCHOMOTORICKOU RETARDACI S ROZVOJEM TRIPARETICKÉ (postižení na 3 končetiny) FORMY DMO (dětské mozkové obrny). Jeho stav je pro prodělané PERIVENTRIKULÁRNÍ LEUKOMALÁCII: poškození bílé hmoty na mozku, to je část mozkové tkáně, kudy procházejí nervové dráhy a dochází k redukci vrstvy bílé hmoty po obou hemisférách. Navíc má protáhlé tenké ložisko (jizvu) při stěně postranních komor.
Po celkovém audiologickém vyšetření, které bylo provedeno 13. prosince 2007 v Královéhradecké nemocnici mu byla ještě zjištěna těžká nedoslýchavost. Díky které je bohužel hodně opožděný v mentálním vývoji a v dnešní době odpovídá přibližně 9. měsíčnímu dítěti ( posuzováno psychologickým vyšetřením ).
Z kardiologického hlediska ještě nemá zcela uzavřenou přepážku v srdci (perzistující ductus arteriosus), ale není to nic vážného a na kontrolu jdeme až za rok.
Lehká deformace hrudního koše a problémy s kyčlemi.
Patriček je i přes svůj handicap velmi čilé dítě, které chvíli nevydrží v klidu a díky dnešním metodám léčení je možné, aby se Patričkův stav zlepšil natolik, že by mohl jednou vést normální život. Je to ale velká dřina a finančně náročné metody a terapie, které stav zlepšují jako je: plavání, rehabilitace, ergoterapie (cvičení jemné motoriky), hipoterapie (metoda za pomoci koní), canisterapie ( metoda za pomoci psů), cvičení na míčích, masáže k uvolnění svalů, léky (botulotoxin), operace (selektivní dorzální rizotomie), speciální pomůcky k uvolnění svalů, naslouchátka a mnoho dalšího.
Z našich peněz tak tak zaplatíme všechny tyto léčebné procedury. Bohužel Patriček potřebuje spoustu pomůcek, které hradí pojišťovna jen částečně a nebo vůbec a my sami na ně už peníze dohromady nedáme. Proto žádáme o pomoc vás a snad se najde někdo, kdo by nám pomohl pro Patrička pořídit pomůcky, které tolik potřebuje, aby mu usnadnili, jeho už tak dost komplikovaný život.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu žádat o pomoc, protože jsem se většinou snažila pomoci já, ale doufám, že se najdou lidé, kteří nám i drobností nebo vlídným slovem pomůžou, protože když budeme pro Patrička dělat všechno, co jde, může být jednou jako my.
Děkuji, že jste se dostali čtením až sem. Moc to pro nás znamená.